UKÁZKA

Motto:

Změnit svůj náhled na svět, uvědomit si mravnost a lásku k lidem, ctít lidské

hodnoty, neztrácet víru a naději, je první krok ke změně budoucnosti a vlastního

osudu.

Autor

Předmluva

Není mnoho lidí, kteří znají svou budoucnost nebo jí rozumí.

Proto jsme

tady my, kteří jsme si zasloužili ten dar, abychom jim mohli jejich budoucnost,

pokud je zajímá, sdělit. V této své další knize se zaměřuji pouze na příběhy lidí,

které jsem za svou téměř třicetiletou praxi nashromáždil, zažil a které mne něja-

kým způsobem zaujaly.

Je to kniha plná zvratů a neuvěřitelných událostí, které poznamenaly osu-

dy těchto lidí a doslova jim změnily nejenom názor na život, ale i pohled na ta-

jemné a neuvěřitelné události, kterým se celou tu dobu bránili uvěřit.

Téměř

každý člověk uvěří, teprve až se přesvědčí, že se určitá věc naplnila a nějakým

způsobem začala ovlivňovat jeho život.

Zpočátku se člověk brání spolupracovat,

chápat, pochopit jakoukoliv změnu a snaží se obejít svůj osud tím, že si hledá

jinou pravdu, tu svou.

Proti karmě nelze bojovat, lze jen zmírnit její následky.

Každý, kdo šel proti zdi, narazil a v nejmenším případě mu zůstala jen boule na

hlavě. Aby člověk mohl v pokoji odejít z tohoto světa a zrodit se v novém a lep-

ším životě, musí určité zákonitosti pochopit a napravit.

Ten, kdo je pochopí co

nejdříve, vyhrává svůj život, může si ho uspořádat podle svého a vyhnout se na-

straženým překážkám, které mu osud připravil a připravuje.

Ostatní budou

muset opět čekat, až dostanou novou příležitost.

Sice se narodí do nového pro-

středí, ale budou muset překonávat problémy, které jim nový život přinese, a

budou se muset poprat i se situacemi, které v minulosti nevyřešili a tím si svůj

život zbytečně zkomplikují nebo zbrzdí svůj vývoj.

Proto je dobré snažit se jakýkoliv problém okamžitě pochopit, řešit a ne-

odkládat.

Dříve nebo později jej stejně musíme vyřešit a nikdo to za nás neudě-

lá. Vlastními činy si tvoříme budoucnost a záleží jen a jen na nás, jak se k da-

nému problému postavíme a zda jej chceme vůbec dovést do zdárného konce

nebo utéci.

Na tomto i jiném světě se nic neděje bez důvodu.

Většinou jsou li-

dem ty pravé důvody utajeny, a proto pokládají mnoho věcí za nesmysl.

V po-

chopení smyslu života a bytí je pochopení skutečné pravdy. Je to rozhodnutí a

svobodná vůle každého z nás.

Věřím, milí čtenáři, že vám touto knihou udělám stejnou radost, jakou

jste měli z té předešlé „Dva šálky heřmánku“.

Smyslem psaní knihy „Křižovatky

osudu“ pro mě nebylo vysvětlování odborností z tajemství duše a těla, ale vy-

právět vám životní příběhy.

Přál bych si, aby vám její četba poskytla hodně po-

těšení a poznání a prohloubila vaši víru v toto nekonečné tajemství.

Červen 2009 Slávo Heřmánek

OBSAH

Kapitola I.

01) Krok první – zrození

6

02) Krok druhý – cesta

9

03) Krok třetí – poznání

17

04) Krok čtvrtý – tajemství

20

05) Krok pátý – první věštba

23

06) Krok šestý – cesta zpět a nová zkušenost

27

07) Krok sedmý – začátek

32

08) Krok osmý – levitace a astrální svět

38

09) Krok devátý – světlo

41

10) Krok desátý – minulost

44

11) Krok jedenáctý – přítomnost

47

12) Krok dvanáctý – budoucnost

50

Kapitola II.

Životní příběhy

01) Křížové eso – v lese

55

02) Křížový kluk – kulka

58

03) Srdcový král – třináctka

60

04) Křížový král – soudce

62

05) Kárový kluk – dopis

66

06) Kárová osma – pozůstalost

68

07) Křížová desítka – cesta po moři

70

08) Piková desítka – postava z paprsků

73

09) Srdcový kluk – mladý umělec

75

10) Pikový král – legionář

78

11) Pikové eso – smrt

81

12) Kárová desítka – peníze

84

13) Srdcová osma pravá láska

86

14) Piková dáma – pravda a lež

90

15) Křížová sedma – smutná zpráva

93

16) Srdcové eso – dům na stráni

95

17) Piková devítka – zimní koulovačka

101

18) Kárová devítka – déja `vu (déja `visité, dežavy)

104

19) Piková sedma – pistole

109

20) Křížová devítka – nosorožec

111

21) Kárová sedma – datum únosu

114

22) Křížová osma pokušení

116

23) Kárové eso podnikání

122

24) Srdcová desítka – svatba

126

25) Křížová dáma – útěk

129

26) Kárový král notář

133

27) Srdcová dáma – milenka

137

28) Kárová dáma – vdova

141

29) Piková osma – záhadné zmizení

144

30) Srdcová sedma – andílek

147

31) Srdcová devítka – vana

150

32) Pikový kluk velké štěstí

154

a balíček karet – naplněná pravda

161

Kapitola I.

Krok první – zrození

rajinu plnou záhadných stínů pokrývala noc s téměř hrozivou temnotou a

nad obzorem bylo vidět blížící se bouři.

Nebe se občas rozsvítilo zábles-

kem a v dáli se ozvalo zahřmění, až naskakovala husí kůže.

V kamenném domě

na kraji hustého lesa, v domě tak starém, že si už nikdo ani nepamatoval, kdy

byl postaven, se ještě svítilo.

Porodní bába roztopila v kamnech a chystala se na

těžkou noc.

Ve vedlejším pokoji křičela rodička tak žalostně, že všechno živé

ani nedutalo a schovávalo se pod peřinou.

Bába promlouvala k rodičce, utěšova-

la ji, ale sama se obávala následků.

Nedávala na sobě nic znát a přála si, aby při-

šel co nejdříve doktor.

Stále si cosi mumlala pro sebe, snad se i modlila.

Opět a

znovu se jí v hlavě honily myšlenky jedna za druhou.

Zapálila svíčku, když v

tom uhodil blesk do nedalekého stromu a ten se ocitl v plamenech.

Venku to vy-

padalo, že se tam všichni čerti žení.

Obrovské a těžké kapky deště bubnovaly na

střechu domu a narážely do okenních tabulek, jako by chtěly dovnitř.

Přesně minutu po půlnoci se narodil chlapec, který ovšem po těžkém po-

rodu přišel na svět bez života.

Porodní bába ho zabalila do bílého plátna a polo-

žila na stůl v pokoji, kde v bolestech umírala jeho matka.

Krátce nato upadla

matka do bezvědomí a už se neprobrala.

Zemřela brzy poté, ale s úsměvem na

rtech, jako by věděla, že daruje život za život svého syna.

Pro bábu to byla

tragédie, pohlédla na tu spoušť a slzy jí zalily tvář.

Nemohla se ani pohnout, za-

čala se vroucně modlit, když uviděla nad stolem, kde leželo novorozeně, divné

světlo, které jako by procházelo chalupou. Vzápětí se dítě rozkřičelo.

Stála tam

nad novorozenětem a nemohla uvěřit vlastním očím.

Dítě žije a křičí jak na lesy.

Znovu poděkovala bohu a vlastně nepřestávala bohu děkovat.

Odnesla novoro-

zeně do druhého pokoje, opatřila ho, umyla a zabalila.

K

Vrátila se k r odičc e a př ipra vova la ji na posle dní ce stu.

T iše s ní pr o-

m louvala a ubez peč ova la ji, že z chla pce urč itě vy roste pořá dný č lověk.

Tato událost hluboce zasáhla celou rodinu.

Pro otce to byly krušné chvíle.

Teď byl sám a měl na starost čtyři hladové krky.

Nedovedl si sám představit, že

by dokázal vychovat novorozeně.

Pojmenoval ho Jakub, po dědečkovi, jak řekl

dětem.