Vznik tohoto velmi bohatého a mocného řádu se datuje již od roku 1118 a uznáván začal být až někdy v roce 1130 a to vystavením "Code civil" v Troyes.
Oficiálně byl řád templářů rozprášen oné nechvalné noci 13. října 1307 na rozkaz francouzského krále Filipa IV, a přestože byl řád Templářských rytířů zrušen až papežskou bulou v roce 1312, nikdy nezanikl. Posledního velmistra nechal papež upálit v roce 1314 v Paříži.
Tradici zasvěcení nelze zabít a řád templářů ve své nejčistší podobě toto zasvěcení poskytoval. Toto však nelze nabídnout každému, ne prostému lidu a širokým masám. Člověku, který zná Pravdu (o sobě i o Bohu) nelze vládnout, tím méně na něj pouštět hrůzu z věčného zatracení. Být templářem znamená hledat odpovědi a dostává k tomu pomoc celého vesmíru.
Avšak, Filip měl málo a mnoho chtěl, ale nedostal téměř nic. Klement byl jednooký, a proto mohl být mezi slepými králem a mezi nimi byli Templáři se svou tradicí a vědomostmi které pocházejí z dávných dob tohoto světa. Pro oba byli hrozbou, jeden nemohl vrátit to, co dlužil, druhý věděl, že oni taky "vědí". Kdyby se lid dozvěděl, kdo že jim to vlastně vládne a jak je to vlastně s tou jejich slepotou, bylo by zle. Církev vždy chtěla moc a vždy až do dnešních (pomalu končících) dnů si ji všemi dostupnými prostředky udržela. Vše je vývoj a vše se stále pohybuje. Templáři jsou zde samozřejmě stále, ale mezi ostatními je nepoznáte.
Ten, který vyvolal tažení proti nim, je zde v novém těle, a nemá ani potuchy o tom, co kdysi způsobil. A církev? Kdyby, její vliv byl stále stejný, naše Země by byla stále ještě placatá.
Templáři se v Českých zemích objevují až v roce 1230-1235 za vlády krále Václava I a působili zde velmi krátkou dobu. V Čechách neměli mnoho majetku, lépe na tom byl např. řád maltézských rytířů. Přes krátkou dobu působení v Čechách (asi 80 let) a přes fakt, že Čechy byly pro templáře jen okrajovou zemí, měli templáři nemalý vliv na dění u nás. Působili u dvora jako finančníci, měli významné místo v diplomacii. Byli mistři nejenom ve stavebnictví a v alchymii.
Velký vliv měli například i na korunovaci Jana Lucemburského, tedy v období těsně před tragickým koncem řádu. To co bylo zjevné se ukrylo, a to co bylo skryté, se pomalu začíná projevovat.