Vypadal honosně dům mladého lékaře na stráni. Dům lékař zdědil po své matce, jež zahynula nešťastnou náhodou při své práci záchranářky. Tehdy před mnoha lety, když vyjížděla k hromadné havárii, se jejich sanitní vůz dostal do kolize, řidič nezvládl řízení a v mlze narazil do odstaveného kamionu.
Její syn přišel za Jakubem. Nejdříve byl velice nesmělý a nevěděl, jak se svěřit. Nakonec ho Jakub svým postojem přesvědčil. Ubezpečil ho o naprosté diskrétnosti, což je nepsaným zákonem věštce a pobídl ho k vyprávění. Mladý lékař se pohodlně usadil do křesla, nadechl se a začal vyprávět svůj příběh. „Ze začátku jsem si myslel, že vše, co jsem zažil v domě mé matky, je nějak vysvětlitelné, ale rozum lékaře mne zase přesvědčoval, že to bude pravděpodobně psychická porucha. Bojím se svěřit kolegům, protože by to ohrozilo moji lékařskou kariéru. Na druhé straně jsem skálopevně přesvědčen, že jsem fyzicky i duševně naprosto zdráv a existující události si nemohu nijak rozumově vysvětlit. Doma se někdy dějí tak nepříjemné věci, že z nich mám opravdu strach a v poslední době uvažuji o prodeji mého domu. To, že se rozsvěcují a opět zhasínají světla v knihovně, na schodech nebo kdekoliv jinde, jsem už jakžtakž přijal a vysvětluji si to tím, že jsem přepracovaný a dělám něco, na co si v následující minutě nemohu vzpomenout, zda to byla pravda nebo ne. Také to, že se v podkroví ozývá ženský pláč a vzápětí se ozývají kroky, jak někdo přechází sem a tam, vytahuje zásuvky v komodě, mne vystrašilo na nejvyšší míru, začal jsem se večer bát a jít se tam v tuto večerní nebo noční hodinu podívat, je pro mne naprosto nemožné. Nic tam samozřejmě není a velice mne to trápí a mám strach, ale zásuvky zůstávají vytažené a obsah je přerovnán tak, jak to dělávala moje matka. V poslední době spím v nemocnici a snažím se být doma co nejméně. Kolegové si již všimli, že se mnou něco není v pořádku, ale vždy jim to nějak vysvětlím. Myslím si, že je to moje matka a přesvědčilo mne to naposledy před třemi týdny.
Toto pozdní odpoledne v období záplav jsem projížděl jednou vesnicí a měl jsem přejet most, který byl ještě několik desítek metrů vzdálen, když se před mým autem znenadání objevila postava ženy v bílém oblečení s oranžovou vestou záchranářky a mávala na mne. Dávala mi znamení, ať zastavím. Byla to moje matka. Prudce jsem sešlápl brzdu, až do mne málem zezadu vrazil další řidič a vytřeštěně jsem se na ni díval a nic nechápal. V tom okamžiku se v dálce most zvedl a prudká nárazová vlna ho smetla ze silnice. Díval jsem se na to jako u vytržení a když jsem pohlédl na místo, kde se moje matka zjevila, byla najednou pryč. Rodina, která do mne málem s autem narazila, vystoupila a společně jsme se dívali na tu zkázu, když najednou muž z auta řekl: „Ta záchranářka nám zachránila život, nevíte, kde je?“ Stál jsem tam a udiveně koktal: „To přece není možné, to byla moje matka.“ „Tak jí za nás poděkujte, všichni jí vděčíme za život, milý pane. A kampak se poděla? Asi toho mají hodně,“ dodal muž. „Nechci připustit, že se u mne začíná projevovat schizofrenie,“ ukončil svoje povídání mladý lékař.
„Děkuji vám za váš příběh,“ řekl Jakub. „Skutečně to byla vaše matka, která vás bude ještě dlouho chránit a sledovat každý váš krok. Znám mnoho podobných příběhů a sám jsem se setkal se svým otcem i bratrem, kteří jsou již tam, kam opravdu patří. Měl byste s matkou promluvit a vysvětlit jí, že je čas odejít na místo, kam byla zavolána a ať se nestrachuje. Ubezpečte ji, že si budete dávat na sebe pozor. Ona totiž neví, že pro ni existuje i jiné místo ve vesmíru a má ten dojem, že musí být neustále ve vaší blízkosti a ochránit vás před jakýmkoliv nebezpečím. Až budete doma, udělejte si večer očistnou koupel z jakýchkoliv uklidňujících bylinek, zapalte bílou svíci z pravého vosku, můžete zapálit i vonné tyčinky, posaďte se pohodlně naproti křesla, které pro ni přichystáte a začnete s ní mluvit tak, jako by tam byla živá. Věřte a může se vám to podařit. Pokud se vám napoprvé bude zdát, že nic necítíte a nevnímáte, odložte to a zkuste to později znovu, ovšem ona tam již napoprvé bude a bude vás slyšet a vnímat. Ale nebojte se, nic se vám nemůže stát, spíše se později připravte na to, že dostanete nějaké znamení, například se k vám začne prudce vychylovat plamen svíce. Nepropadejte panice, je to znamení z jiné dimenze a bohužel, nebo spíše bohudík, jen málokdo z nás je může vnímat. Povídejte si s ní o všem, co uznáte za vhodné. Za chvíli se uklidníte a najednou zjistíte, že se rozhovor protáhl na několik hodin. Dokonce se vám bude zdát, že na vaši otázku dostanete podvědomě odpověď nebo otázku novou a vy normálně budete odpovídat, jako by tam opravdu někdo živý byl. Pokud si nebudete jistý a nenajdete odvahu k tomuto kroku, nespěchejte. Připravte se na něj, ale udělat to musíte. Vše si nechte pro sebe, dnešní svět není ještě připraven na zveřejnění mnohých tajemství. Jakmile vaše matka nabude přesvědčení, že jste silná osobnost a umíte se o sebe postarat, síla a světlo, které ji volá k sobě, se zintenzivní a ona se promění ve „světlo“ s miliardami zářících částic, které se nedají popsat a splyne v jeden celek „boha“. Pochopí, že musí odejít pro svou novou proměnu a stát se částí boha samého. Nelze to jinak vysvětlit, jednou to poznáte sám, až nastane váš čas a tím mnohé pochopíte. Tím ale s vámi vaše matka kontakt nepřeruší a vy můžete, kdykoliv budete chtít, se na ni obrátit o radu, pomoc či vysvětlení. Stačí, když vyšle do vaší mysli z těch miliard světel jednu jedinou částici, která je přesto součástí celku.“
„A teď vám přehraji záznam rozhovoru s osobou, která je již dvanáct let po smrti a jak poznáte ze záznamu, událost se stala několik let po jejím odchodu z tohoto světa.“ A jasnovidec přehrál lékaři autentický záznam, kde zemřelý popisuje s naprostou přesností místo a čas události, která se přihodila jeho dceři a vzkaz pro ni.
Mladý lékař odcházel od jasnovidce s obrovským ulehčením a dodnes mu zůstal věrným posluchačem a bez zábran nyní přijímá od něho rady a pomoc.